vánoční vtipy
9. 11. 2009
Kapr od tchyně
„Tak jsem slyšel, že ti tchyně poslala na Vánoce kapra?”
„Kdepak, jenom jednou husu, a já blbec se s ní oženil!”
„Kdepak, jenom jednou husu, a já blbec se s ní oženil!”
Zapalování stromečku
O Vánocích říká maminka Pepíčkovi: „Pepíčku, zapal vánoční stromeček.”
Za chvíli přijde Pepíček a povídá: „A svíčky taky?”
Za chvíli přijde Pepíček a povídá: „A svíčky taky?”
Dárky od Ježíška
Pepíček se ptá na Štědrý den rodičů: „Určitě mi tohle všechno přinesl Ježíšek?”
Maminka na to: „Ano, a kdo jiný?”
Pepíček se zamračí: „A co jste mi teda přinesli vy?”
Maminka na to: „Ano, a kdo jiný?”
Pepíček se zamračí: „A co jste mi teda přinesli vy?”
Pendlující zloděj
Soudce: „Můžete mi vysvětlit, proč jste se během noci vloupal pětkrát do stejného obchodního domu?”
„To je jednoduché - chtěl jsem dát manželce pod stromeček šaty.”
„To bych pochopil, ale ta ostatní vloupání?”
„To mně je potom čtyřikrát poslala vyměnit, protože se jí nikdy nelíbila látka!”
„To je jednoduché - chtěl jsem dát manželce pod stromeček šaty.”
„To bych pochopil, ale ta ostatní vloupání?”
„To mně je potom čtyřikrát poslala vyměnit, protože se jí nikdy nelíbila látka!”
Natěšený manžel
„Jak já se letos těším na Vánoce...” říká Pepa.
„Čekáš hodně dárků?”
„Ani ne, ale ženě obvykle zaskočí kost z kapra a já jí můžu dát herdu do zad.”
„Čekáš hodně dárků?”
„Ani ne, ale ženě obvykle zaskočí kost z kapra a já jí můžu dát herdu do zad.”
Nedočkavý zákazník
Byly Vánoce a soudce byl v příjemné náladě. Zeptal se předvedeného muže: „Za co jste tady?”
„Za předčasné vánoční nákupy.”
„To přece není žádný přestupek. Jak brzy jste nakupoval?”
„Dvě hodiny před začátkem otvírací doby.”
„Za předčasné vánoční nákupy.”
„To přece není žádný přestupek. Jak brzy jste nakupoval?”
„Dvě hodiny před začátkem otvírací doby.”
Vánoční poděkování
„Milý Ježíšku, děkuji ti za dárek,” povídá Jenda.
„To je maličkost,” odpovídá Ježíšek, „nemáš zač.”
„Taky si myslím, ale maminka mi přikázala poděkovat.”
„To je maličkost,” odpovídá Ježíšek, „nemáš zač.”
„Taky si myslím, ale maminka mi přikázala poděkovat.”
Dobrá situace
Na Vánoce přijde dopis od známých z USA. Tatínek si ho přečte a povídá manželce: „No koukám, že se tvůj bratr v té Americe nemá špatně. Tady píše, že dostal nějaké elektrické křeslo.”
Vánoční exhibicionismus
„Proč chodíš na Štědrý den po bytě nahá?” ptá se manžel manželky.
„Aby sis uvědomil, že se jmenuji Eva a mám dnes taky svátek!”
„Aby sis uvědomil, že se jmenuji Eva a mám dnes taky svátek!”
Pepíčkovo přání
Paní učitelka se ve škole ptá dětiček, jaký hezký dáreček by si přály k Vánocům. Dětičky se hlásí ostošest a třepetají ručkama. Paní učitelka vyvolá Toníčka, který se hlásí nejusilovněji.
Toníček radostně vyskočí a už s rozzářenýma očkama vypráví: „Paní učitelko, já bych si přál traktor s velikým valníkem, aby se mi na něj vešlo hodně písku, až si budu hrát za barákem na pískovišti.”
„No vidíš, Toníčku, to je moc hezké přání a jistě se ti splní.”
Pak si všimne, že i Mařenka se hlásí, div si ručku neutřepe, a tak vyvolá i ji. A Mařenka ze sebe hned vysype, až se u toho zajíká: „Paní učitelko, já bych si přála velikou panenku - mrkací, mluvící a ještě aby uměla chodit.”
„No, Mařenko, to je také moc hezké přání. I tobě se jistě splní.”
A tak vyvolává další a další děti, které se snaživě hlásí a dětičky se chlubí svými přáními. Najednou si paní učitelka všimne, že Pepíček v poslední lavici zamračeně sedí, jako jediný se nehlásí a evidentně má paní učitelku na háku.
„Ale Pepíčku, copak ty? Ty nemáš žádné přání?”
„Mám!”
„A copak ty by sis tedy přál?”
„No, paní učitelko, když už to teda musí bejt, tak já bych si přál k Vánocům syfilis.”
„Cože, Pepíčku? No to snad nemyslíš vážně!”
„Ale jo. Když totiž budu mít syfla, chytne to ode mě ségra, od ségry táta, od táty máma a od mámy to chytne pan soused. A tomu to, hajzlovi, přeju, protože mi včera schoval koloběžku.”
Toníček radostně vyskočí a už s rozzářenýma očkama vypráví: „Paní učitelko, já bych si přál traktor s velikým valníkem, aby se mi na něj vešlo hodně písku, až si budu hrát za barákem na pískovišti.”
„No vidíš, Toníčku, to je moc hezké přání a jistě se ti splní.”
Pak si všimne, že i Mařenka se hlásí, div si ručku neutřepe, a tak vyvolá i ji. A Mařenka ze sebe hned vysype, až se u toho zajíká: „Paní učitelko, já bych si přála velikou panenku - mrkací, mluvící a ještě aby uměla chodit.”
„No, Mařenko, to je také moc hezké přání. I tobě se jistě splní.”
A tak vyvolává další a další děti, které se snaživě hlásí a dětičky se chlubí svými přáními. Najednou si paní učitelka všimne, že Pepíček v poslední lavici zamračeně sedí, jako jediný se nehlásí a evidentně má paní učitelku na háku.
„Ale Pepíčku, copak ty? Ty nemáš žádné přání?”
„Mám!”
„A copak ty by sis tedy přál?”
„No, paní učitelko, když už to teda musí bejt, tak já bych si přál k Vánocům syfilis.”
„Cože, Pepíčku? No to snad nemyslíš vážně!”
„Ale jo. Když totiž budu mít syfla, chytne to ode mě ségra, od ségry táta, od táty máma a od mámy to chytne pan soused. A tomu to, hajzlovi, přeju, protože mi včera schoval koloběžku.”
Komentáře
Přehled komentářů
qwertzuiopasdfghjklyxcvbnm
asdfghjk
(sdyxvb, 17. 12. 2010 16:38)qqwdfghasdfbnyxcvbnxdcfvgbhyxcfvgbhnxrdctfvzgbhunxrdcfvgzbhxctfvzgbuhnjmfvgzbhnjcftvgzbhnjcvbhjcvbn dfghjxcvb cvbhcvbn
blahova
(adelka, 17. 12. 2010 16:37)